O ohni se říká, že je to dobrý sluha, ale špatný pán. Domnívám se, že totéž by se dalo říci o internetu. Život bez internetu si nedokážeme představit. Internet využíváme každý den. Nakupujeme přes internet, platíme přes internet, získáváme informace přes internet, komunikujeme přes internet. Bohužel nedokážeme bez internetu fungovat. Například děti nezřídka, místo by běhaly po venku, sedí doma u počítače a chatují si. Dospělí na tom ovšem nejsou výrazně lépe. Například v posledních letech ubývá návštěvníků restaurací. Lidé místo toho, aby se scházeli, spolu raději komunikují přes síť. Co z toho vyplývá? Že internet vstupuje do našich životů více, než by bylo žádoucí, což se projevuje na naší sociální a emoční inteligenci a rozhodně ne směrem k lepšímu. Právě naopak. Závislost na internetu je závislost jako každá jiná. A závislost vyžaduje léčbu.
A co dospělí?
Hodně se mluví o tom, že je důležité dětem určovat čas, který stráví na počítači. Určitě je velmi důležité zabývat se problematikou dítěte v síti a v současné době se touto problematikou zabývá hodně odborníků. Ale co internet a dospělí? Jak jsou na tom oni? Někdy se zdá, že dospělí lidé ani příliš neřeší závislost svých dětí na internetu. Proč? Jak je to možné? Není to proto, že i oni jsou na internetu prostě závislí? Že si nedokáží odříct svou dávku? Zvláště ohroženi jsou lidé, kteří pracují v kanceláři, a proto velmi snadno ztratí přehled o tom, kdy využívání internetu je ještě na místě, protože v podstatě internet musí využívat pracovně.
Pracující lidé, kteří se starají o rodinu navíc mají poměrně málo času k setkávání s druhými lidmi, proto internet často kompenzuje nedostatek vztahů.
Sáhněte si do svědomí a zamyslete se nad tím, kolik času skutečně strávíte na internetu a zda by čas nešlo využít jiným příjemným způsobem.